pus Magnum
Portrétistka Agnes Vernerová zemřela.
Své rodině příliš chybět nebude, byla totiž velmi komplikovaná žena – mírně řečeno. Když ji ještě živilo ilustrování dětských knih, prý to bylo jiné, ale to už je dávno. Její nebožtík manžel si ji přivedl čert ví odkud a nechal kněžského semináře jen proto, aby se s ní mohl oženit. Měli spolu tři děti – samé dívky, co neměly doma stání. Jen Agnes prožila v tom domě život i po tom a bohabojní lidé se tomu místu vyhýbali.
Teď je mrtvá a dcery i vnučky se po letech vracejí do rodného stavení, ke čtení poslední vůle…
„Ach, jak já tohle místo nenávidím! Polorozpadlá usedlost u lesa, pavučiny, nánosy prachu a hniloba. Správcová se svazkem klíčů a děvečky nás vítají na schodech – služebné jako smuteční průvod, klíčnice jako nebožtík, dům jako hrobka…“
Opus Magnum je šestihodinový, hororový LARP (co je LARP se dočtete zde) pro sedm hráček (a žádného muže), zasazený do Rakouska-Uherska na konci 19. století. Hra obsahuje prvky rodinného dramatu a atmosféru gotického hororu. Za cíl si klade zprostředkovat pocity úzkosti, nejistoty a strachu z nepopsatelného.
Příběh
„Říká se tomu tady ‘Kraj prasat‘. A není divu – kdekdo tu má vepřín nebo aspoň chlívek. Všudypřítomný pach hnoje a kvičení jsem se za ta léta naučila nevnímat. Ani při práci na poli nemáte klid – každý z místních se může pochlubit tím, že ho divočák prohnal remízkem. Nu, Kraj prasat... I Vernerovi chovali vepře, ač mladý pán domu neměl na bourání žaludek, pohled na krev jej znepokojoval, takže byl častým terčem starousedlických posměšků. Ale tak to tady zkrátka chodí."
Asi netřeba zdůrazňovat, že Vernerovi nikdy neměli nejlepší pověst..
Jejich dům stál až dál za vsí, na skále nad řekou. Verner měl být knězem, ale zanechal semináře kvůli Agnes, která snad měla být malířkou z Rakouska, ale zlí jazykové tvrdili, že se vyhrabala z bláta na poli. Ti dva spolu měli dcery: starší, půvabnou Doru a podivínskou Žofii. Naposled Agnes povila malou Aničku, ale ta zemřela v útlém věku na souchotiny a málokdo ji pamatuje. Agnes tehdy byla úspěšná, do domu přinášela velké peníze, které pak stejně rychle utratila za zbytečný luxus. Zatímco Vernerův podnik s vepři upadal.
Dorka nikdy neměla nouzi o mužskou pozornost a tak ji rodiče brzy dohodli sňatek. Odjela do města jako velká paní a svému muži dala Ladu, Julii a dvojčata Nelu a Ellu. Brzy se začala i s dcerami na léto vracet do rodného domu, ale jen se špatně skrývanou nechutí. Na druhou stranu Žofie zasvětila život Bohu. Odcestovala do kláštera v Rakousku a domů jen psala, ani na pohřeb otce se nevrátila, ač to on ji ke zbožnosti vedl. A když se stala ta nehoda, při které přišla Ella o život, přestala i Dora s dětmi Kraj navštěvovat. Místní dívka Helena, tak na chvíli přišla o přivýdělek, když zodpovědnost za celou tragédii padla na její hlavu, než ji Agnes najala jako svou ošetřovatelku.
Tak se stalo, že Agnes Vernerová zemřela sama, nemocná a v chudobě. Všichni se v rodném domě sejdou, až na čtení závěti.
A tady, v rodném stavení tří sester začíná i naše hra…
(Použitý obraz se jmenuje "Agnes" a je od současného malíře Nicoly Samorì)